galerie

 I. Zadání

 dům pod Stalinem - Praha

 Praha má řadu míst, která spolu sousedí, a přesto společně nefungují. Centrum města a parky na letenské pláni jsou odděleny trojnásobnou bariérou: řekou, silnicí, svahem. Úkolem je navrhnout do místa mezi bývalým Stalinovým pomníkem a Čechovým mostem objekt, který propojí centrum s letenskou plání. Každý student, studentka prověří svou vlastní variantu. Řešením může být například: památník, knihovna, galerie, sportoviště ...

 II. Analýza

 Přeskočím dlouhé analýzy místa, protože ty si beztak nosíme v hlavě všichni a nemá smysl je opakovat, tady jsou jen v bodech úvahy relevantní pro můj návrh:

 Spojení

 Spojení nevidím v pouhém vytvoření fyzické vazby (eskalátoru, cesty, výtahu), je nutné dostat nějakou aktivitu i za hranu Letenského svahu, vytvořit nějaký „magnet“ i na úpatí kopce, v místě, které není v současnosti zrovna příjemné, zajistit v okolí bezpečnost a pokusit se propojit přesun i s jinou funkcí.

 Vidět a nebýt viděn

 Přestože je Letná svou polohou ideální pozorovatelnou centra Prahy, pohled je skrytý a otevírá se jen v drobných průhledech mezi stromy. Je zvláštním způsobem vytržená z kontextu... 

 Možná by nebylo ke škodě nechat část parku, aby si odpočinula od Prahy, jak je tomu teď, ale bylo by příjemné část svahu odkrýt, a vytvořit tak něco jako placatou letní rozhlednu a odpočívárnu, využitelnou zároveň jako divadelní hlediště.

 Vyhlídky

 Takový v podstatě detail, jen mě pobavilo, jakým způsobem funguje ono všespásné heslo „vyhlídka“ (podobně jako „zeleň“)..  opravdu bych chtěla vidět, jak si lidi posedají takhle krásně do řádku, jeden vedle druhýho, vytáhnout ty chleby s řízkama a budou koukat do té plochy asfaltu nebo do křáků..

 Chtěla bych tedy nějakým způsobem ve svém návrhu pracovat s touto zvláštní hranou táhnoucí se nad Prahou..

 Kontext

 Zajímavý mi připadá rozpor mezi požadavky na jakýkoli objekt v tomto místě (a jeho významem) z pohledu města a z pohledu svého bezprostředního okolí..  

 Město klade důraz na jeho funkci a její dostatečnou reprezentativnost a vzhled „fasády“, objekt je symbolem na mapě a bodem v panoramatu města, a to poměrně významným.

 Zblízka, z pohledu, který ale nakonec tvoří ten obraz (symbol) k místu přiřazený, je vlastně vcelku jedno co to je, podstatnější je, jak se to tam bude chovat... pejskaři i skejťáci by přežili oceanárium i Michaela Jacksona. Objekt nemusí nutně být vetřelcem, bariérou, ale může sloužit jako „servis“ pro toto území, ono spojení s historickým centrem se odehrává především na této úrovni..

 úplně konkrétně: ráda bych umožnila snažší přístup kočárkům a vozíčkářům pomocí výtahu, úvaha o jakémkoli elektrifikovaném přesunu ale vede kolem provozu, troufám si odhadnou že kdyby tam prostě jen tak byl aby byl (a aby podpořil něčí volební kampaň), nepřežil by ani pár let.. je nutné, aby byl součástí něčeho, něčeho s o něco konkrétnějším provozovatelem, který bude mít zájem na tom jej udržovat a poskytnout veřejnosti. 

 Projekty

 Další zajímavostí pro mě bylo, jak jsou obyvatelé Prahy a nejspíš především Letné schopni odrážet nekonečná proud nových a nových projektů pro tuto lokalitu (podezírám je, že už bojují z čisté setrvačnosti :) ) Myslím, že by bylo zajímavé zkusit o něco pokornější přístup... 

 Funkce

 Kritériem pro výběr funkce byl přínos jak z pohledu města tak z podledu svého okolí.

 Tady je přepsaná tabulka kladů a záporů, dost zoufalá metoda výběru, použitá ale spíš jen k utřídění myšlenek:

 Nakonec mi přišla nejlepší možností galerie, galerie jako varianta cesty. Problémem je ale čeho.. Praha už teď vystavuje, co může... Pro to Letnou mi přišla zajímavá galerie fotografie, kdyby se v současné době akorát nečekalo na znovuotevření Pražského domu fotografie.  Další variantou je galerie zaměřená na sochařství, která by měla výhodu v možnosti zajímavé „spolupráce“ se svým okolím a pavilon Slovanské epopeje o kterém se v tomto místě přímo uvažuje. 

 III. První studie

 

 První návrh se zabýval prostorem Letné v trochu širším záběru, je tvořen několika ohnisky s ohledem na přístupnost, pohyb lidí a výhled na Prahu, propojenými cestou, která je z části krytá, z části pod zemí a obsahuje galerii, člověk se tedy přesouvá prostorem, který má primárně jinou funkci než právě ten přesun, svah v takovém prostoru nevnímá tak negativně...  Alternativou na úrovni terénu je otevřená cesta integrovaná do hlediště přírodního divadla s výhledem na město. Jeviště divadla lehce vystupuje až do prostoru nad vozovkou na úpatí kopce, brání tak sebe samo před hlukem z ulice.

 Forma vychází ze specifik funkce i místa... Galerie vyžaduje různé a různorodé prostory, různé světlé výšky a je relativně volná, co se týká uspořádání hmoty, místo je výrazné složitým terénem, povrch může být využit jako openair skatepark, pokračující v místní „tradici“ a svah se nabízí jako zajímavé místo pro letní divadelní scénu s kulisami Prahy. Vznikla tak moje přestava několika pásů nad sebou, které se volně formují podle terénu, vnitřních prostorových požadavků ale i způsobu využití „střechy“, které se „plazí“ svahem nahoru, místy jsou skryté, místy se objevují, někde jen projevují..

 IV. Epopej

 Nikomu bych nepřála hledat na internetu cokoli o Slovanské epopeji, cokoli mimo donekonečna omílané otázky jejího přesunu. Je mi téměř záhadou, jak je možné dostat se od eseje Josefa Čapka z roku 1929 nazvané „Kam s ní?“ o rozpačitých reakcích na nepohodlný dar Praze, k titulku hned několika článků z loňského roku „A my vám ji nedáme... A my si ji vezmeme“.

 Nemá podle mě smysl rozebírat uměleckou kvalitu nebo nekvalitu díla.. V tomto směru se mi líbí, co řekl o tomto Muchově díle historik umění Karel Srp: „Jeho epopej není estetické rozjímání, to je epos orientovaný na masového diváka.“ Přesto bych nerada viděla, kdyby přesun něčeho tak významného (tak, že se to dá použít jako takový pěkný politický zástupný problém :) ), skončil nějakým provizoriem a osud epopeje by se opakoval.

 Umístění pavilonu pro Slovanskou epopej na Letné je výhodné samozřejmě z pohledu díla.. Význam místa by podpořil význam jeho samotného... Z pohledu města je pozitivní funkce takového pavilonu jako dotvoření historického (turistického) okruhu z Hradu přes Letnou k centru. Přes komplikovaný vztah Prahy k turistům je potřeba si přiznat, že jejich přítomnost na Letné by byla dobrým oživením a dobrým odůvodněním přeměny místa bývalého stalinova pomníku. Z pohledu místního je pak svým konceptem (ucelený cyklus pláten) ideálním pro tvorbu galerijní cesty.